Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Pleurální plaky jsou ztluštělé oblasti pohrudnice (pleury). Často se vyskytují například u lidí, kteří byli někdy v minulosti dlouhodoběji vystaveni působení azbestových vláken. Viz také azbestóza, pleura.

Amyloidové plaky je jiný název pro senilní plaky. Viz také beta-amyloid.

Senilní plaky neboli amyloidové plaky jsou extracelulární (mimobuněčná) ložiska beta-amyloidu v šedé hmotě mozkové. Výskyt senilních plaků je charakteristický pro Alzheimerovu chorobu. Obrázek: Amyloidový prekurzorový protein (APP) je tzv. membránový protein; to znamená, že částečně je zanořen v plazmatické membráně nervové buňky (levá část obrázku). Činností enzymu sekretázy vzniká beta-amyloid (prostřední část obrázku). U pacientů s Alzheimerovou chorobou je metabolismus APP narušen a vznikající beta-amyloid vytváří senilní plaky – nerozpustné usazeniny mezi nervovými buňkami (pravá část obrázku). (Zdroj: ADEAR: Alzheimer's Disease Education and Referral Center, a service of the National Institute on Aging. Public domain, via Wikimedia Commons) Viz také Alzheimerova choroba, beta-amyloid, amyloidový prekurzorový protein.

Zubní plak se prakticky po každém jídle vytváří na zubech. Z velké části je tvořen bakteriemi, někdy však i plísněmi a viry. Ty společně vytvářejí tzv. biofilm – člověk má pocit, jako by měl zuby pokryté „slizem“. Mikroorganismy v zubním plaku mohou vést k zánětu dásní, proto je potřeba zuby důkladně (nejlépe 2× denně) čistit. Není-li zubní plak odstraněn, časem ztvrdne kvůli minerálům, které se v něm usazují: vzniká zubní kámen. Viz také zuby.

Pleurální dutina, pohrudniční dutina neboli pleurální prostor je uzavřený prostor obklopující plíce. Tento úzký prostor je vyplněn tekutinou a ohraničen dvěma kluzkými membránami (blánami), odborně označovanými jako parietální pleura a viscerální pleura. Za normálních okolností po sobě tyto membrány hladce kloužou a umožňují rozpínání plic v hrudníku (a tím i dýchání). Při poranění hrudníku může vzniknout pneumotorax.

Pleurální punkce neboli torakocentéza je invazivní lékařský zákrok, který se provádí nejčastěji u pacientů s pleurálním výpotkem. Ten je při pleurální punkci z pleurální dutiny odebírán (nebo ve větším množství odstraňován) pro diagnostické nebo terapeutické účely. Před samotným zákrokem je pacientovi podána lokální anestezie. Poté lékař do pacientova hrudníku opatrně zavede kanylu, aby jejím prostřednictvím mohl odebrat vzorky, popř. odstranit přebytečnou pleurální tekutinu.

Třecí pleurální šelest je abnormální zvuk, který je slyšitelný pomocí stetoskopu (během dýchání) v případě, kdy parietální pleura a viscerální pleura po sobě nekloužou tak hladce, jak by za normálních okolností měly. Třecí pleurální šelest vzniká pohybem zanícených a zdrsněných částí pohrudnice vzájemně proti sobě. Lékaři tento zvuk někdy popisují jako „skřípavý“, „vrzavý“ nebo podobný „zvuku vydávanému při chůzi po čerstvém sněhu“.

Pleurální výpotek, pohrudniční výpotek neboli fluidotorax je nahromadění nadměrného množství pleurální tekutiny v pleurální dutině. Pokud z jakéhokoli důvodu není pleurální tekutina dostatečně rychle odváděna z pleurální dutiny, označuje se jako pleurální výpotek a může způsobovat různé zdravotní potíže. Nejčastějšími onemocněními, které vedou k tvorbě pleurálního výpotku, jsou srdeční selhání, zápal plic, zhoubné nádory, plicní embolie a cirhóza. Viz také výpotek.

Pleurální tekutina je tekutina, která se nachází mezi parietální pleurou a viscerální pleurou, tzn. v pleurální dutině. Za normálních okolností se v pleurální dutině nachází jen malé množství této tekutiny. Pleurální tekutina udržuje pohrudnici vlhkou a snižuje tření mezi oběma částmi pohrudnice při dýchání. Za normálních okolností vylučuje pohrudnice pleurální tekutinu rychlostí přibližně 0,01 ml na kg tělesné hmotnosti za hodinu, ale přibližně stejnou rychlostí je tato tekutina odstraňována pomocí lymfatického systému; v pleurální dutině zdravého člověka tak zůstává pouze 5–15 ml tekutiny, která pomáhá udržovat podtlak mezi parietální pleurou a viscerální pleurou. Pokud se v pleurální dutině nahromadí příliš velké množství pleurální tekutiny, hovoříme o pleurálním výpotku.

Pleurální prostor je jiný název pro pleurální dutinu.